Gertruda

Vlasy a účesy jsou jedním z oblíbených témat autora. Je fascinován a inspirován formou copů, drdolů a různými vlasovými strukturami z odlišných epoch a kultur. Ve svých sochách se je snaží reflektovat a promítnout do nich svůj smysl pro strukturální formu. Své osobní zaujetí svázanými účesy autor vysvětluje několika důvody. Jedním z nich je, že vázaný účes má uzavřený tvar, který dává pocit bezpečí. Vázané vlasy ale zároveň vyvolávají pocit, že jsou do sebe uzavřené, nedotknutelné. Dalším důvodem je jejich role jako sociální značky. Žena se svým účesem nějak identifikuje, láká, něco říká. Z účesu se tak stává symbol, který má ale nekonečno variant. Z tohoto důvodu umělcovy sochy nemají tvář. Nejde totiž o povrchní zhodnocení účesu, ale o jejich strukturu, kompozici a uznání symbolické hodnoty. Naddimenzovaná sochy Gertrudy navíc díky „stojícím“ vlasům vyvolává až živočišný charakter, což odlehčuje vnímání sochy pouze jako účesu.