Kurt Gebauer

Sochař, malíř, pedagog a dlouholetý zastánce kvalitního veřejného prostoru, narozen 18. srpna 1941 v Hradci nad Moravicí. Otec, hlučínský Němec Franz Gebauer, hrnčíř a kamnář, byl roku 1940 odveden do wehrmachtu a zemřel počátkem roku 1942 u Stalingradu; vyrůstal sám s matkou ve velmi skromných poměrech. Od dětství se jako samouk věnoval kresbě a malbě. Studoval keramiku na Střední škole uměleckých řemesel v Brně (1955–1956), poté přešel na Průmyslovou školu pro dobývání a zpracování kamene v Hořicích (1956–1959) a vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze u profesorů Karla Hladíka, Vincence Makovského a Karla Lidického. Absolvoval stáže u Otto Herberta Hajeka ve Stuttgartu (1965) a u Césara Baldacciniho na pařížské Akademii výtvarných umění (1972).

Jako sochař ve svobodném povolání pracuje od roku 1969. V roce 1990 byl jmenován docentem na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, v roce 1992 profesorem a vedoucím Ateliéru veškerého sochařství; dnes emeritní profesor.

Jeho tvorba zahrnuje sochy pro konkrétní místo, krajinné intervence, skládání kamenů, portrétní busty, kresbu, litografii a fotografii; typické jsou figurativní motivy propojené s prostředím (Plavkyně, Trpaslíci ad.). Samostatné výstavy mj. Památník Petra Bezruče v Opavě (1972), Dům umění města Brna (1990) a řada regionálních galerií; skupinově vystavoval na pražských Salonech (1969) i na výstavě Generace jedna (zámek Litomyšl, 2017).

Realizace: Utopená Vltava u Národního divadla v Praze (2000), Ptáci v Opavě (2006), Srdce pro Václava Havla na náměstí Václava Havla v Praze (2016). Mezi jeho žáky patří David Černý.